V.Umlauf

Korporátní fašismus pilně budovaný v této kdysi skutkem a nejen slovem demokratické zemi je zajímavý tím, že preferuje zájmy jednoho procenta vyvolených, které se volebně prodává jako zisk pro všechny. Jistěže jsem nadšen z toho, jak pilně bohatnu prostřednictvím jedno promile vyvolených. Pevně doufám, že nejsem politický blb na plný úvazek. Proto mne fascinují lidé, kteří tomu skutečně věří prostřednictvím jimi volených partají a jejich ideologie.

Kdysi jsem psal o tom, jak klíčoví průmyslníci První republiky pro lidi opravdu něco udělali, protože měli rozhled, byli vlastenci a podporovali přechod kvalifikované dělnické třídy do střední vzdělané vrstvy. Přitom prodávali do ciziny hotové výrobky vyrobené z domácí suroviny, zdejšího know-how a zdejší práce. Pokud vezmeme současné jedno procento, tak jsou to buď privatizační zloději a bývalí veksláci, nebo nastrčené bílé koně cizích bank a korporátek. V lepším případě mezi jednoprocentní kastu patří i někteří aparátčíci a bývalí nomenklaturní bankovní a podnikové kádry, povětšinou s podepsanou spoluprací s StB. Navíc jsou současní oligarchové z hlediska úrovně vzdělání a kultury většinou primitivové, což dokazují svým vkusem a kulturním rozhledem. Míra jejich sociální empatie je spolehlivě řadí mezi sociopaty.

Těmto jedno procentním volebním lídrům sekundují partaje, které jsou zkorumpované dvaceti lety zlodějen nebo komplicitou a mlčením ke zlodějnám. Tyto partaje jsou vytunelované, zbankrotované, několikrát prodané, koupené, rozpuštěné, vypuštěné a propuštěné. Kdo stihl nebýt zavřen po politické kariéře, ten si dnes v klidu užívá naloupených peněz a vlastní pohádkové majetky v zahraničí na černých kontech obhospodařovaných pod kontrolou amerických bank a příslušné US-vlády.

Mluvit s touto partou o něčem jako "národní zájem" nebo "státní zájem" je dost ošemetná věc. Prodejní politikové a korporátní jedno procento se zmocnilo státu proto, aby si hájilo vlastní zájem, který pak vydávají za společný zájem. Nebo místní ekonomičtí či političtí prostituti hájí zájem cizích korporátních chlebodárců. Ti po vyplundrování domácích zdrojů a našich občanů jako zdrojů pak domácím pomahačům hodí zbytky ze stolu, zavřou krám a půjdou rabovat další stejně hloupou a povolnou kolonii. Takže ani na úrovni prodejné české politické reprezentace nelze mluvit o tak ošemetné věci, jako je český státní zájem.