Nám nepatří ani průmysl, ani banky. O první jsme přišli vinou Klausovy divoké privatizace za zlomek ceny a nechuti státu firmy řídit a vytvářet pro ně příležitosti v zahraničí. Zhroutily se podniky zahraničního obchodu i vertikální oborové holdingy. Přišli jsme při tom o unikátní znalosti a provozy, které neměly obdoby. Za jiné jmenuji metalurgickou laboratoř v Kladně, zvládající vlastnosti ocelí, Výzkumný ústav A. S. Popova a ČKD Polovodiče, kde se vyráběly unikátní součástky vojenských radarů a vysokonapěťové elektronky pro vysílače. Třetí je vývojové pracoviště radaru Tamara v podniku TESLA Pardubice, rozvíjející patentovanou technologii doc. ing. Vlastimila Pecha. Vývoj Tamary přežil. Náhodou. Ale výhoda utajení se zhroutila. Američané vykradli konstrukční kanceláře Zetoru, Tatry, Avie a dalších firem. Pak zmizeli. Němci vykradli další technické kanceláře privatizací jejich matek. Ani kanceláře výroby reaktorů a technologických celků pro jaderné elektrárny nebyly ušetřeny. Výrobce kotlů, mostů a ocelových konstrukcí Vítkovice Power Engineering, dodavatel investičních celků pro sektory ropy, plynu a energetiku ČKD Praha DIZ, výrobce potrubí pro elektrárny Modřany Power a Královopolská RIA zbankrotovaly. Přežila jen plzeňská Škoda JS, výzkumný ústav ÚJV Řež a český výrobce turbín Doosan. Privatizátoři při bankrotech určitě zkrátka nepřišli, stát přišel o klíčové segmenty systémové integrace výrob.
O banky jsme přišli díky jejich rychlému prodeji za vlády Miloše Zemana, který sanoval hrozbu státního bankrotu vytvořenou předtím Klausem. Banky plné toxických úvěrů, falešných diamantů a nedobytných pohledávek někdo musel zachránit a oživit. A to bez disponibilního kapitálu nelze. Stát pak za Klausovu privatizační soldatesku splácel miliardové dluhy po mnoho dalších let.
Žádné komentáře:
Okomentovat