neděle 4. března 2018

Klára Samková

Nedávno se mi dostala do rukou knížka prominentního britského historika, Paula Johnsona, s názvem "Intelektuálové" (nakl. LEDA s. r. o., Vožice, 2012, ve spolupráci s nakl. Rozmluvy, Praha). Je to kromobyčejně zajímavé čtení. Ze zadní strany knížky vyjímám: "Paul Johnson ve své nejslavnější knize brilantně analyzuje nejhorší z lidských chorob - intelektualismus. Na životě a díle známých osobností ilustruje britský historik ono zvláštní přesvědčení (polo)vzdělanců, že jsou povoláni rozumět všemu: morálce, politice, ekonomii, náboženství, filosofii, ba i smyslu dějin a řádu světa. Ze svých amatérských představ vytvoří světonázor, jako by si ani neuvědomovali, že lidské vědění je omezené a odbornost v jednom ohledu nutně nezaručuje autoritu v disciplíně odlišné. Co ale u hlasatelů nového a "lidštějšího" světa překvapí nejvíc, jsou časté morální debakly a místy až monstrózní podlost, jíž se vyznačuje jejich soukromý život. V dalekosáhlých plánech na zlepšení podmínek lidstva jako celku totiž dočista zapomněli na konkrétní lidi - především na své nejbližší."

Žádné komentáře:

Okomentovat