Stalo se dosud nepřiznaným problémem, co s parazitními organizacemi, které ve své většině nejsou produktem občanské společnosti, ale snahou personifikovaného soukromého majetku vytvořit v občanské společnosti štěnice ve formě lidově nazvané "neziskovky."
Lze pozorovat nesouhlas s jejich praxi a není se tomu možné divit. Kdo by taky měl rád organizace, které z jeho daní pracují proti jeho zájmu nebo alespoň ve svůj, vlastně soukromý, prospěch? Přesto je hněv veřejnosti směřován špatným směrem. Především to, aby "neziskovky" byly skutečně prospěšné, si musí hlídat stát. Není možné rozdávat veřejné prostředky za nějaké řeči, za prací "neziskovek" musí být konkrétní výsledky. Ne za vydané bulletiny a fotografie rozdávačů polévek či balených vod.
V současné době se "neziskovky" leckde staly vcelku mocnou lobby, která si určuje sama co bude dělat. Propojená se státními institucemi dokáže zneplatnit i demokraticky přijaté zákony. Jako příklad se v literatuře uvádí zákon o pomoci v hmotné nouzi - to byla podmínka souhlasu obce, kvůli které se musí zákon novelizovat. Vymkly (ty neziskovky) se státní moci. Dehonestují soudce, dělají nátlak na policii. Jenže proto má stát instituce, které by si měly takové případy hlídat. Vždyť koneckonců žijeme v kapitalismu, tak je logické, že si "neziskovky" hlídají především své kšefty. Doplácíme na to všichni. Sponzorování veřejnými penězi je nemravné, protože většinu agend by stát zvládnul levněji. Jestliže se objevuje námitka spolufinancování - je opět lichá. Spolufinancování je z darů. Jestliže podnikatel sponzoruje "neziskovku," odečte si výši daru z daní. Tedy opět z veřejných peněz.
Závěr: Vydírání společnosti jednotlivci lze snadno zabránit několika demokratickými nástroji. Lidovou iniciativou (současné petiční právo je výsměchem) a lidovým hlasováním. Obávám se, že k tomu v dohledné době nedojde, právě proto, že je to tak snadné.
Žádné komentáře:
Okomentovat